Jak správně napsat CV a motivační dopis

Jak napsat motivační dopis

Motivační či průvodní dopis je dokument popisující vaši osobu, převážně tedy ty vlastnosti, kvůli kterým by si vás měl personalista vybrat do dalších kol výběrového řízení. Hlavním účelem motivačního dopisu je tedy zaujmout. Personalisté obvykle vyhodnocují životopisy a motivační dopisy velice rychle. Věnují jim jen půl minuty, proto je velmi důležité, aby struktura a obsah motivačního dopisu byl natolik poutavý, aby personalista pokračoval ve čtení.

Prezentace vašich schopností a nabídky by měla být uzpůsobena charakteru pozice, o kterou se ucházíte a reflektovat i Váš zájem o danou organizaci. Zamyslete se, na co o sobě a svých schopnostech a očekáváních chcete na půl stránce upozornit. Zdůrazněte svoje přednosti a důvody, proč by měl personalista věnovat pozornost vašemu životopisu a zařadit vás do dalšího kola výběrového řízení na danou pozici.

Stručně a jasně v dopise vystihněte, kdo jste a odůvodněte, proč se právě Vy na danou pozici hodíte. Využijte získané informace o dané pozici a společnosti. Motivační dopis je strukturován jako souvislý text o rozsahu max. 1x A4, nicméně doporučuje se zaplnit zhruba ¾ strany a minimálně ½ strany.

Více podrobnějších informací k nalezení na: http://www.unijobs.cz/clanky/jak-napsat-motivacni-dopis

 

Jak napsat životopis

Životopis, nebo-li CV (Curriculum Vitae) v dnešní době slouží jako prvotní vizitka uchazeče o zaměstnání. Je proto důležité nepodcenit jeho přípravu a věnovat tomu dostatek času.

Existuje mnoho grafických podob životopisu, nicméně všechny by měli obsahovat minimálně tyto části: úvodní informace o uchazeči, vzdělání, pracovní zkušenosti a doplňující údaje. V České Republice je nejčastěji používanou formou životopisu, životopis strukturovaný.

Životopis začíná základními informacemi o uchazeči, jedná se tedy o jméno a příjmení, věk, bydliště a kontaktní údaje, může být uvedena i státní příslušnost. V této první části životopisu bývá také často vložena fotografie uchazeče. To, zda přiložit či nepřiložit fotografii je zcela na uchazeči, nicméně pokud k popisu osoby je přiložen i obličej, personalista má větší šanci na zapamatování a tím má kandidát větší šanci na pozvánku do dalšího kola výběrového řízení. Samotná fotografie by měla být reprezentativní, nemělo by se jednat o profilovou fotku ze sociálních sítí, vyříznutou fotku ze společné fotografie, či fotografie z dovolené a ze svatby. Může se jednat o pasovou fotografii, ale není to nutností, je možné vložit i méně „strnulou“ fotografii. Hlavní funkcí fotografie je doplnění životopisu a vzbuzení pozitivního dojmu.

Do životopisu není nutné uvádět tyto informace:

  • pohlaví uchazeče; u životopisu v českém jazyce je tento údaje zbytečný, u životopisů v cizím jazyce určeném pro zahraniční společnosti zase nadbytečný
  • rodinný status, případně počet dětí; společnosti se nesmějí rozhodovat na základě těchto údajů
  • informace o zdravotním stavu
  • informace o trestním rejstříku.

Následující částí životopisu by měli být informace o dosaženém či aktuálním vzdělání, v počáteční fázi kariéry je možné vyjmenovávat všechny absolvované vzdělávací instituce od střední školy výš, včetně případných dodatečných vzdělávacích kurzů, zahraničních studijních pobytů apod. Vždy je potřeba uvést celý název instituce, období studia nebo datum / rok absolutoria a dosažený stupeň vzdělání.

Nejdůležitější částí životopisu jsou pracovní zkušenosti. Jedná se o důkaz praktického využití schopností a získaných zkušeností. Proto je vysloveně žádoucí věnovat této části největší pozornost. Zaměstnání by měla být řazena chronologicky, od nejaktuálnějšího k nejstarším. Úplným minimem jsou informace o zaměstnavateli (stačí název, případně lokalita), zastávané pozici a době zaměstnání. Tyto informace by určitě neměly být konečné.

Každá pracovní pozice s sebou nese pracovní náplň, která je v mnoha případech u jednotlivých zaměstnavatelů odlišná i v případě identického názvu pozice. Proto je vhodné uvést i přehled nejdůležitějších aktivit vykonávaných na pozici, mělo by se jednat o minimálně 4-5 bodů u každé pozice, přičemž je dobré CV editovat a upravovat vždy dle pozice, na kterou se hlásíte a v pracovních náplních zvýraznit činnosti, které by mohly být pro novou pozici klíčové. Každá zastávaná pracovní pozice by měla být uvedena samostatně, a to i v případě, že šlo o jednoho zaměstnavatele, u kterého uchazeč prošel více pozicemi.

Poslední částí životopisu bývají doplňující údaje, patří sem informace o jazykových znalostech, počítačové gramotnosti, řidičském či jiném průkazu (např. svářečský). Ostatní informace mohou zahrnovat koníčky, osobnostní charakteristiku nebo třeba seznam zahraničních pobytů. Jazykové znalosti hrají vzrůstající roli při rozhodování zaměstnavatelů o vhodnosti uchazeče o zaměstnání. U jazyků je důležité uvést také jejich úroveň, přičemž je vhodné dodržovat jednotnost hodnocení, doporučuje se využívat hodnocení dle Evropského referenčního rámce A1-C2.

Rozsah životopisu by neměl překročit tři strany formátu A4 bez ohledu na rozsah pracovních zkušeností uchazeče. Ideální jsou 2 strany A4. Důležitá je přehlednost a grafická úpravu, nedoporučuje se používat více jak 2 typy druhů písem a „exotická“ písma, ideálně 12 velikost Arial nebo Times.

Bližší informace k nalezení na: http://www.unijobs.cz/clanky/jak-psat-zivotopis

UKÁZKA – nesprávné CV s komentáři
UKÁZKA – správné CV

 

 

 

Posted in Do praxe